Tak tyto věty, které jsem ukradl z jednoho se svých blogů, mohu odvolat. Jihočeská protikorupční policie totiž obvinila náměstka pro státní správu v NPŠ Václava Brauna ze zneužití pravomoci úřední osoby. Nutil údajně podřízené k protiprávnímu postupu, který spočíval v rozsáhlém použití chemických látek proti kůrovci. A vypůjčím si i část jiného blogu o „Stráském, který chodí mimo mísu“: Píšu tam, že jeho potenciální nástupce Mánek v parku tluče pěstičkou do stolu a vyhrožuje, že zavede povinnou mlčenlivost, aby parkoví zaměstnanci na něj, Brauna a na Stráského přestali práskat lumpárny. A vyhrožuje propouštěním…. A také tam tvrdím, že parkovému vedení tyhle lumpárny (rozuměj, že „chemické“) nemohou před zákonem projít. Modlil jsem se tehdy, aby Stráského „pohovor“ se soudcem přišel dřív, než rozhodnutí o ztrátě evropské parkové exkluzivity (pro NPŠ).
A dnes se zdá, že vymodlený pohovor se soudcem přece jen přichází.
O Stráském a Mánkovi píší novináři (i já) jako o manipulátorech s informacemi, chce se často říci, že jako o lhářích. Stačí vzpomenout na Mánkem vybájenou tisíciletou kalamitu, na tetřevy, kterým prospívá turistický ruch a těžba, účelové zkreslování údajů o těžbě v NPŠ atd.
A podívejme. Ve stanoviscích k Braunově obvinění opět vedení parku manipuluje: Mluvčí Pechoušek pokrytecky tvrdí, že spor (rozuměj obvinění) vyvolali lidé, které národní park v minulosti propustil. Přitom musí vědět, že posudek o nepřípustnosti používání škodlivé chemikálie vyhotovila pracovnice, kterou park nepropustil, ale odešla na vlastní žádost. Zase lež? Podle ředitele Mánka nastoupil Braun do funkce v době, kdy byl proces správního řízení o udělení výjimky na použití chemie už započatý a nemohl ho ovlivnit. Pravda je ale taková, že před Braunovým nástupem vyhodil Stráský vedoucího státní správy Hlavatého, evidentně proto, že nebyl ochoten „ohýbat“ posudky odborníků. To ovšem Braun „uměl“ a jsem přesvědčen, že byl i schopen názor odborníků pozměnit, jen aby představě vrchnosti vyhověl. Na druhou stranu ale někdy před zaměstnanci na Mánka a Stráského nadával. Otázka nyní stojí, zda před soudem přizná, že byl jen poslušným úředníkem a vyhne se tak poměrně vysokému trestu, který mu hrozí. Pak by ovšem máslo, podle mne zcela objektivně, padlo na hlavy jeho vrchnosti. Však se Stráský vyslovil, že ho zákon netrápí a bude dělat, co uzná za správné. A to třeba dokázal i v případě, kdy schválil legalizaci monstrózní stavby Klausova bývalého právníka v Prášilech. Že by se i tady našlo další zneužití?
Nechci opakovat, že soudy už rozhodly o neoprávněnosti chemických zásahů a podobně i o řadě dalších obvinění z porušování zákona šumavskými spiklenci. Tak, jako se už k nesprávným rozhodnutím vedení NPŠ vyslovily i ČIŽP nebo ombudsman. Jak si čtu své staré blogy, vidím, že šumavská mafie fungovala, protože těmto institucím rozhodnutí trvala dost dlouho. Teď se snad začíná karta obracet. A jsem přesvědčen, že jihočeští policisté a státní zástupci s obviňováním ze zneužití pravomoci ještě neskončili.