Podle ředitele NPŠ Stráského i jeho náměstka Mánka nová parková studie dokazuje, že lidé svojí činností ani hlukem chráněných ptákům nevadí. Podívejme tedy, co je o této „studii“ a souvislostech známo.
Jako autora studie vedení parku veřejnosti 22. března prezentovalo údajného slovenského experta na tetřevy RNDr. Jozefa Dúhu a kolektiv. On sám se ke studii hlásí. Ale podle jen několik dnů starší informace za autora studie Mánek označil Karla Plaňanského, který je profesionální lesník, vědeckou hodnost nemá a nikdy vědecký text nepublikoval. Pro Hospodářské noviny údajně prohlásil, „že se člověk nemusí honit za docenturou…, že si tetřeva váží a ví o něm nejvíc v republice.“
A co tedy „slovenský expert“ Dúha? Mánek o něm tvrdí, že se tetřevy zabývá už desítky let. Dúhovi slovenští kolegové to potvrzují. Prý se jimi zaobíral ale jen v zoologické zahradě! Jistě napsal nějakou odbornou publikaci, napadne každého, kdo se někdy o vědeckou práci pokusil. Dúha odmítá uvést jejich seznam, ale ve svých 67 letech vědeckou kariéru má. Podle Web of Science napsal tři články: o blechách, vších a svištích. Mimo seznam prý napsal i něco o oslovi.
Ale je prý vysokoškolským učitelem. Jeho kolegové s jistou škodolibostí poznamenávají, že se ale víc než učitel proslavil jako úředník ministerstva životního prostředí. Tam působil v době, kdy ministerstvem otřásal skandál s kšeftováním s chráněnými dravci. Některé sdělovací prostředky v té době napsaly, že na něj bylo v souvislosti s případem podáno trestní oznámení, byl vyhozen a ztratil odborné oprávnění. Nic takového se mi ale u trestních ani soudních orgánů nepodařilo ověřit.
Nebyl naopak problém zjistit, že Dúha napsal publikace Chováme papagáje a Chov exotického vtáctva. „Jediné, co v ornitologii dělal a publikoval, byly odchovy v zoologické zahradě. Na to, aby posuzoval tetřeva na Šumavě, neprokázal dostatečnou erudovanost ve vědeckých publikacích,“ řeknou vám zástupci Slovenské ornitologické společnosti.
Není divu, že se stále častěji objevují názory, že tento seriózně vyhlížející pán v lesnické uniformě byl vedením parku účelově za nemalou finanční úplatu najat, aby dodal „studii“ dojem vědeckosti. Pokud se to časem potvrdí, myslím, že by si náměstek Mánek mohl vysloužit návštěvu policejního komisaře kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele, protože je za výběr takového „posuzovatele“ odpovědný. Navíc sám už půl roku prohlašuje, kolik desítek milionů má letos park ušetřit. Vyloučena ovšem není ani možnost, že je studií víc a náměstek Mánek cituje z každé to, co se jemu a Stráskému hodí „do krámu.
Dostupné informace, zdá se, nasvědčují, že autorem jedné studie je lesník Plaňanský. Ten přišel s naprosto originální přelomovou teorií, podle které „přiměřené“ stresování (jako jsou turisté a intenzivní kácení) tetřevům dokonce prospívá, protože tak získají schopnost, lépe se adaptovat na rušení a proto prý dokonce mají i větší naději na přežití. Údajně to dokazuje vyšší hladina stresových hormonů v trusu ptáků u míst rušení. Nad tím se však vědci jen shovívavě usmívají. S jistotou totiž vědí, že stresové hormony (kortikosteron) nepříznivě ovlivňují zejména imunitu a chování ptáků. Náměstek Mánek (jak jinak) to vidí po svém. Stres způsobený rušením podle něj vliv na populaci nemá. Zcela opačné stanovisko bavorských sousedů a celého zbytku Evropy už tradičně nepovažuje za hodné svojí pozornosti. Podle bavorské tříleté studie, je ale stoprocentně prokázáno, že čím lepší stanoviště, tím více tetřevů a čím víc turistů – tím méně tetřevů. Národní park Bavorský les už na „převratné“ teorie reagoval. „Na základě více než 2200 dokladů o výskytu tetřeva bylo možné prokázat, že tlak turismu vede k vytlačování ptáků z příhodných stanovišť,“ reagoval Jörg Müller, vedoucí výzkumu a dokumentace správy Bavorského lesa. Tato studie rovněž prokazuje vyšší stresové zatížení při intenzivní těžbě dřeva. (Podle mého soukromého názoru stylistika i způsob argumentace studie nasvědčuje, že Mánek může být i významným spoluautorem „Plaňanského teorií“.)
Ale vraťme se ještě k možným zneužíváním pravomocí vedoucími pracovníky parku. Nedávno mne v běžkařské stopě zastavil muž v parkové uniformě. „Promiňte, Vy jste ten bloger? Já tady na Vás čekám. Rozhlížeje se ostražitě kolem mi ukazoval jakýsi příkaz druhého muže Stráského rychlých šípů – náměstka Brauna. Ten, údajně z příkazu Stráského, „doporučuje“ parkovým strážcům, aby si záměrně nevšímali nedaleké nelegální strojově upravené trasy Bílé stopy. Respektive, aby „zavírali oči“ nad nelegálním vjezdem a nepátrali po původci takové stopy. Jistě originální přístup k „parkovým zákonům“.
A jsou tady i další „skopičiny“ turistického tvrdohlavce Stráského. On si totiž stoprocentně pamatuje, proč parková správa poslala do kytek jeho loňský návrh na otevření nových stezek a přechodů (psal jsem o tom v jednom z předchozích blogů). Autora zamítavého posudku inženýra Hlavatého už sice ředitel propustil, ale evidentně si není jistý, že by s opakovanou žádostí uspěl a tak podle spolehlivých informací má už domluvenou „výhodnější expertku“ na takové posuzování. A divte se, je to rovněž Slovenka. O inženýrce Viere Huskové si její kolegové povídají, že odborně nezvládla „naturové“ hodnocení k posouzení cest na Slovensku. Její selhání teď prý napravují čeští odborníci, aby bylo možné posuzovanou žádost vůbec ukázat evropské legislativě. Dokonce se slovenští kolegové diví, že tato „odbornice“ vůbec posouzení mohla dělat, protože Slováci dosud nemají příslušnou legislativu. A proto se jim nechce uvěřit, že by ona dáma mohla mít oprávnění české. Pokud je mi ale známo české MŽP s touto ženou jedná. A když jsem slyšel, že park pro ni už má připravené tři čtvrtě milionu, řekl jsem si, tak tohle bude pro žalobu za zneužití pravomoci jako vyšité.
A abych nekončil jako troškař. Zlatým hřebíčkem by mohla být informace, že park chce české přírodovědce zlomit s pomocí dalších dvou reklamních agentur, které se chystá najmout, možná už najal. Peníze a údajné parkové úspory v tomto případě opět zjevně žádnou roli nehrají, protože nad chováním Stráského evidentně drží ochrannou ruku ministr Chalupa. Do kdy ještě?