Stráský ale není prvním oklamaným. Jako náměstka ho zaměstnal už dřívější ředitel a krajinný ekolog ze Strany zelených Alois Pavlíčko. Tomu se zřejmě zalíbil průbojný zastánce ponechávání šumavských hvozdů přírodním procesům, když ho z laboratoře v Kašperských Horách i jako neodborníka vyzdvihl až na svého zástupce. A chameleon, aby zakryl svoji pravou podobu, se činil. Tuším, že v roce 2005 dokonce rozhodl vydat zákaz kácet a asanovat kůrovce v napadených porostech v oblasti Lesní správy Srní, kde mu to zákon a Plán péče nařizoval. Tedy svévolně rozhodl o množení kůrovce v zásahovém území.
Pravděpodobně to udělal bez „kulatého razítka“ státní správy a na park se tehdy vrhala Česká inspekce životního prostředí, která rozhodnutí měla šetřit jako porušení zákona 114.
Oddanost „divoké Šumavě“ ovšem chameleon plně prokázal i veřejně a to článkem, který vyšel v témže roce v jarním vydání časopisu Šumava. Byl opravdu přesvědčivý. Pro čtenáře ocituji jen jeho závěr.„Někdo může namítat, že hazardujeme s přírodním bohatstvím hlubokých šumavských lesem porostlých hvozdů. Slýcháme slova jako destrukce, zkáza a katastrofa, zánik života,… Ne, nemějme strach, život ani les zcela jistě neskončí případným rozpadem … smrkových porostů. Jsme přesvědčeni, že plochy lesa, kde ponecháme přírodu přírodě, je právě ten vizionářsky odlišný přístup, který ze Šumavy udělá obydlený kout země s divočinou, kterou nám budou s odstupem času všichni závidět.“ V článku málem onanuje nad tak expresivními výrazy jako: “… nespoutaná příroda to je fenomén…divoká příroda to je to, co nás láká, vzrušuje a fascinuje … úžasné nespoutané procesy … Šumava si neobvyklé postupy zaslouží…“
Pak byl nečekaně Mánek „odejit“. Jeho příznivci (pravděpodobně také modří chameleoni), zřejmě, aby oklamali veřejnost, prohlašují, že důvodem propuštění byl jeho nesouhlas s tím, z čeho se tehdy on sám tak dojemně vyznával. Opravdu „logické“.
Potom se živočich uplatnil kdesi v pohostinství a v geneticko – biochemické laboratoři. Údajně také studoval lesnictví. Objevil se až loni jako aspirant ve výběrovém řízení na ředitele parku. Tím se ale za podivných okolností stal turista Stráský, ačkoli byl členem výběrové komise a media tvrdí, že dostal stranický úkol ustavit Mánka, který nikdy jako lesník nepracoval, svým náměstkem. A chameleon mění svoji barvu z maskovací zelené na původní modrou. Ředitel ho veřejnosti představuje jako odborníka a on objeví „tisíciletou kůrovcovou kalamitu“, která ohrožuje celou střední Evropu. „Je to absolutně šílená situace. Šumava zabírá jen 2,5 procenta rozlohy lesů v Česku, přitom tady máme 95 procent veškerého kůrovce,“ varoval tehdy vyděšený chameleon a neopomněl nešťastně ubezpečit, že. „Kůrovce už je tolik, že lapače nestačí. Samozřejmě že nám nedělá radost kácet, ale naším cílem je mít zelenou Šumavu.“ To už ale neměl na mysli divokou Šumavu, o které tak nadšeně básnil před šesti roky. Mluvil o hospodářském lese, který tehdy ve svém článku pohrdlivě nazval „umetenými smrkovými porosty“, které jsou „na rozdíl od divokého šumavského divadla vidět všude“.
Těžko neuvěřit, že Mánek je jedním z těch, na které se Stráský odvolává, když svá kontroverzní rozhodnutí obhajuje tajemným: „…odborníci mi říkají…“ Těžko pochybovat, že Mánek nestojí za vylhaným tvrzením o „tisícileté kůrovcové kalamitě“ (výskyt kůrovce se totiž na Šumavě tak dlouho nesleduje). Parkoví specialisté tvrdí, že to je on, vystudovaný chemik, kdo má prsty v nevhodném používání chemie v NP, například pesticidů s obsahem cypermethrinu, který patří do skupiny jedů, narušujících funkce hormonů a imunitního systému. V souvislosti s ním se mluví i o nevhodné „švédské metodě“ navěšení feromonů přímo na živé stromy v kůrovcem nezasažené části lesa. Zjevně, aby odvedl podobnost od záměrů vedení parku na radikální boj proti kůrovci, zplodil také jmenný seznam a příkaz zaměstnancům parkové správy ke každodennímu povinnému šíření výhradně pozitivních zpráv na Facebooku.
Nehodlám čtenáře dál unavovat přemírou důkazů o rafinovaném přebarvování onoho záhadného živočicha. K napsání těchto řádek mne ale přiměl nedávný článek jednoho renomovaného deníku. Ten, už půl roku před ohlášeným odchodem ředitele Stráského, za nejlepšího aspiranta na jeho místo představuje právě chameleona. Nebo myslíte, že by se lépe hodilo přirovnání ke kozlovi a zahradníkovi?