Ministr podle některých účastníků dosavadních kulatých stolů uplatňuje taktiku, kterou při nástupu do ředitelské funkce šermoval už Jan Stráský. Ten ovšem místo proklamovaného smíření jen prohloubil souboj mezi zástupci většiny obcí na jedné straně a vědci a ochranáři na straně druhé. Chalupa jakoby se pokoušel o totéž. Obě strany ho ale podezírají, že ustupuje protivníkům (údajně ho tak na veřejnosti obviňuje i modravský starosta Schubert). A to chudák ministr jakoby netušil, že za nitky v pozadí tahá těžařská loby a pozemkoví překupníci, kteří doufají, že jim nový zákon zpřístupní lukrativní šumavské pozemky. Zanedbatelný není ani zákulisní vliv šachujícího ředitele Stráského, který v mlýnici složitých jednání uplatňuje svoje turistické vize.
Přes prosakující zprávy o nevůli západních sousedů byli němečtí Zelení i představitelé Národního parku Bavorský les (NP BW) dlouhé měsíce k řízení parku i k návrhům na změnu zákona o NPŠ velmi zdrženliví. Doba hájení ale zřejmě skončila. Na samém začátku letošního roku vyšly v SRN dva téměř identické články. (K vidění například na Wochenblattu: http://mobil.wochenblatt.de/nachrichten/regen/regionales/art785,85950. Tam titulek přímo hovoří o konci NPŠ. Passauer Neue Presse „jen“ varuje před zásahy v prvních zónách NPŠ. Oba články tak interpretují veřejný dopis dolnobavorského poslance za Zelené Eike Hallitzkyho. Ten žádá bavorského ministra pro životní prostředí Marcela Hubera, aby se neprodleně u české vlády zasadil o zachování zákazu těžby v I. zónách, která je v rozporu s dohodou obou správ NP. Přimlouvá se za zachování koncepce „přírodu ponechat přírodou“. A varuje před likvidací „divokého srdce Evropy“, protože vývoj přírody a turistiky společného regionu NP BW a NPŠ „… stojí a padá s českou politikou ve věci národních parků…“.
Už v říjnu ale Passauer Neue Presse zveřejnil i kritické stanovisko ředitele NP BW Dr. Leibleho (k přečtení například na:) http://www.pnp.de/region_und_lokal/landkreis_freyung_grafenau/grafenau/242134_Feldzug-gegen-Borkenkaefer-Prag-riskiert-die-Partnerschaft-mit-Bayern.html). Titulek jasně naznačuje stanovisko německých odborníků: „Polní tažení proti kůrovci: Praha riskuje partnerství s Bavorskem.“ A článek cituje Dr. Leibleho: “… Rozhodne-li se Česko takto (postupovat ostřeji proti kůrovci i v jádrové zóně NP), je to plagiát národního parku…”. A ředitel dál předpovídá: “…Vyvolá to silný údiv po celé Evropě, země by takovými kroky opouštěla mezinárodní scénu národních parků…“ Česká strana prý tak podle ředitele odstupuje i od společných česko-bavorských kritérií dalšího vývoje parků.
Chalupovi a jeho snaze smířit nesmiřitelné není jistě co závidět. Místo mírotvorce se tak ocitá v roli likvidátora národního parku v celoevropském pojetí, které v národních parcích staví na prioritě přírody. Přitom by možná stačilo, aby se při hledání zásad zákona zeptal u sousedů. Tam totiž o loňské „Stráského kůrovcové kalamitě tisíciletí“ jen slyšeli. Podle vyjádření ředitele NP BW ve „… starém bavorském parku loni měli jen zanedbatelnou kůrovcovou těžbu…“ a kůrovcová těžba podstatně poklesla také v nové části i okrajových zónách bavorského parku.