Jako obvykle vedoucí pohádkář Mánek a jeho papoušek Pechoušek opět mixují skutečnost s výmysly. Mám silný pocit, že nově chtějí nepravdami ve svůj prospěch ovlivňovat i rozhlížející se vedení ministerstva životního prostředí. Podle nedávného opakovaného vyjádření prý park: …“v létech 1994 až 2003… vlastnil asi 80 koní a také zaměstnával kočí…“ To je naprostý nesmysl, protože v oněch létech už správa parku nevlastnila koně ani jediného. Při transformaci lesního hospodářství byli „zprivatizováni“ a vozkové už je zcela vlastnili nebo spláceli státu. Vozkové pak pracovali pro park jako živnostníci a koně si na práci dováželi podobně, jako se to osvědčilo u státních lesů.
Zajímavé je, že Mánek jaksi pozapomíná připomenout, že místo, aby pokračoval v celostátně osvědčené praxi, která by park nic nestála, rozhodl, že zavede jakýsi státní podnik a nakupuje chladnokrevníky ze Zemského hřebčince v Písku. Že to nebylo za hubičku, je jisté. Oba pohádkáři navíc opakují, že:… Následně však koně vytlačila těžká technika … To je ovšem pravda jen částečně. Kočí totiž zlikvidoval způsob, jakým parkoví hajní nebo technici zadávali výběrová řízení. Jinak řečeno, jak vypisovali tendry, které koně znevýhodňovaly. Pokud totiž pracovník parku usoudí, že terén není vhodný pro těžkou techniku, ale pro šetrné přibližování (a to je jistě chvályhodné), může vypsat tendr speciálně pro koně. Tak samozřejmě zaměstná i kočí z regionu nebo okolí. Pokud ale vím, alespoň v loňském prvním pololetí byl takový rozumný hajný v celém parku jediný. Vypisovat pro přírodu šetrné tendry by ale mohlo nejméně dalších třicet jeho kolegů! Zeptáte-li se nějakého dřívějšího kočího, potvrdí, že vypisování tendrů pro velké firmy je pro zadavatele jednodušší a také (údajně i finančně) výhodnější.
Je zábavné, že důkaz o možnosti vypisovat na Šumavě více podobných výběrových řízení, vhodných pro koňské potahy (nebo tzv. „železné koně“), podává sám Mánek, když se vytahuje, kolik dřeva loni koně na rozdíl od předchozího roku přiblížili. Je ale smutné, že tento „manažer“ zřejmě nepochopil, že větší využívání koní není v jeho pochybném nakupování zvířat a zakládání státního podniku, ale v tom, jak přiměje pracovníky parku, aby změnili praxi ve vypisování zakázek.
Ale k budoucnosti Šumavy. Nové vedení MŽP chce zvýšit zaměstnanost místních lidí v lese, aby vyhovělo výtkám starostů. Jenže právě park to je, kdo vlastně místním bere práci. Nevýhodné vypisování výběrových řízení se totiž týká také dalších prací v lese, jako třeba sázení. A navíc se sice Mánek ohání úspěšnou výsadbou sazenic, což by mělo vytvářet příležitosti pro práci v lese, jenže pravda je jiná. V předchozích dvou letech NPŠ o lesy zrovna příkladně nepečoval. Zejména pokud se týká přeměny smrkových monokultur v zásahových územích na smíšené porosty. Jejich přeměnu podsadbou listnatých dřevin a jedlí prováděl v podstatně menším rozsahu než dřív. Statistické výkazy Les 8-01 dokazují, že například za kritizovaného ředitele Krejčího v roce 2010 dokázal park vysázet listnáče a jedle v podsadbách na 51 ha. To bylo 5,6 krát víc než předloni a 4,7 krát víc než loni za Mánkova vedení. Však se také listnatých sazenic za Krejčího do země dostalo 560 tisíc. A to je 2,6 krát respektive 3,3 krát víc než za Mánka. Připočteme-li k tomu fakt, že velké firmy na zalesňovací práce dovážejí cizince,…kde by potom pracovali a co by dělali místní lidé??? Ale zkusil jsem trochu počítat. Ten rozdíl v sázení by podle mne dal práci minimálně dvaceti lidem. A následná péče o sazenice by jich vyžadovala minimálně další desítku… Že by NPŠ neměl peníze na výsadbu, protože je utratil za svoje pochybné podnikání nebo pokuty?
Vedení parku se ale dál snaží vůči nezasvěcené veřejnosti a teď zřejmě i vůči nové sestavě na MŽP nahnat body pomocí nepravd. Tak loni třeba argumentovalo údaji, podle kterých bylo za posledních 6 let těžbou vykáceno 4454 ha holin. Podle ověřitelných statistických údajů ale celková holina z těžby za posledních 6 let byla sotva 2201 ha! Je přípustné, aby vedení parku podpíralo svoji argumentaci šířením podobných nepravd? Předchozím ministrům to evidentně nevadilo a Mánek je zjevně přesvědčen, že mu bude tahle lžistaregie procházet dál.
Před nedávnem se s arogancí sobě vlastní předváděl před fotografy s nadřízeným ministrem na vyhlídkové věži, kterou nechal postavit (spolu s dalšími třemi) bez stavebního povolení. Vypadá to ale, že minimálně jednu z nich bude muset zbourat a u dalších žádat o povolení aspoň dodatečně. Parku tak hrozí pokuta až 2 miliony. A to je prosím národní park, jehož úkolem je hlídat, aby někdo v parku neporušoval zákony.
No, ale čemu se divit, když vedoucí pro státní správu parku a Mánkův náměstek, který má v parku hlídat zákony, stál nedávno před soudem pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Také zřejmě nevěděl, že některé věci zákon nedovoluje.
Ale co? Pokuty jsou přece pro park v posledních létech folklorem. Platit má proto, že také jen někdo z vedení něco nevěděl, anebo cosi ignoroval. Když to nadřízení trpí a nevadí jim, že se vyhazují miliony, které stát vydává na ochranu přírody…
Hrozně rád bych věděl, zda park dál pojede v kolejích nezákonností a lží a zda bude stát platit dál za manažerskou neschopnost jeho vedení. A bude toto vedení „usilovat“ tak jako dosud o vytváření pracovních příležitostí pro místní obyvatele? Pak se ministerstvo může se snahou o zlepšení situace nepochybně loučit. Už proto, že Mánkovy vize o budoucnosti parku se podstatně rozcházejí s plány bavorských sousedů. Představa, že by ministerstvo mohlo bez úzké spolupráce obou parků myslet na žádoucí evropské dotace, je v takové situaci pouhá utopie.