Reklama
 
Blog | Václav Bouda

Šumava suchu brání i pomáhá

Šumava odjakživa zadržuje vodu a chrání před povodní i suchem. Vláda z obavy před suchem schválila akce, za desítky miliard korun. Hlubinné vrty na svádění povrchové vody do spodní, přečerpávání ze spodních toků do horních, čerpání dolů… Ministři Brabec i Jurečka bubnují na poplach. Slibují kdeco, ale na Šumavě jim cosi základního uniká…

Nedávná informace NPŠ o probíhající revitalizaci rašelinišť, mokřadů a potoků mohla veřejnost potěšit. Zatímco chamtiví a neznalí soudruzi stihli z 6000 ha rašelinišť téměř dvě třetiny odvodnit, šumavský park situaci postupně obrací k lepšímu. Od roku 1999 dokázal zablokovat 62 km odtokových kanálů, obnovit 590 hektarů rašelinišť a revitalizovat kilometry v minulém století napřímených potoků – vesměs ideálních zdrojů životodárné kapaliny. Letos přibude Žlebský a Jedlový potok s okolními mokřady a rašeliniště na Zhůřském potoce  –  krásná zpráva.

Jenže jsou i informace, které nepotěší. V r. 2006 po řadě kalamit zůstávalo pracovitým lesníkům v zásahovém území parku pouhých 35 ha holin, určených k zalesnění. Rok poté přišel orkán Kyrill a holina narostla na 695 ha. Park ale za zbytek roku ještě stihl zalesnit 112. Po následné kůrovcové kalamitě zbývalo téměř 840 ha holin, ale Mánek v roce 2013 zalesnil jen 125. A ještě za jeho vedení se pak formální změnou metodiky jednorázově odmazalo 290 ha dosud vykazovaných jako holiny. Proto jich na začátku roku 2014 zbylo účetně ještě asi 430. Park loni zalesnil už jen 101. Letos přišla nová větrná kalamita, ale nepříznivý vývoj pokračuje i letos. Vedení parku totiž nepovažuje zalesňování holin v zásahovém území za prioritu.

Proč to píšu: Lesní holiny kromě poškozování lesního ekosystému významně ohrožují i vodní režim. Odborníci tvrdí, že bez stromů, jejich listí, jehličí a mechů se voda ani sníh nezachytí a s minimálním užitkem odtéká a podílí se na povodních. Navíc park na rozdíl od hospodářského lesa má na zalesnění místo dvou roků dobu až třicet let. Během několika let ale na nezalesněné holině zanikají mechy a vznikající travní vegetace rychle vysušuje a degraduje půdní povrch. Pokud se tam mladé stroky vůbec uchytí a rostou, pak často usychají, nebo jsou oslabené a hubí je škůdci. Půdě hrozí eroze a roste riziko povodní. Vodozádržná kapacita lesní půdy, důležitá pro zadržení povrchové vody na holině podstatně klesá. To se následně projeví poklesem hladiny podzemních vod a v suchých obdobích i rychlejším poklesem hladin potoků a řek. Pokud tedy park na jedné straně investuje do revitalizace vodního režimu, neměl by to současně sabotovat nezalesňováním holin (samozřejmě předpokládám, že v zásahovém území).

V parku dlouhá léta trávím chozením po více i méně známých částech. Obecně se mi zdá, že travinami (často i expanzivní a rychle dominantní třtinou křovištní) zarostlých holin přibývá a statistiky to potvrzují. V žáru, který na nich v uplynulých týdnech vládl, těžko mohlo něco, co by se jen podobalo okolnímu lesu, růst. Na první pohled v pravém slova smyslu holé holiny, o kterých jako o zásobárně vody nemůže být řeč.

Jsem přesvědčen, že v zásahových územích by chystaný zákon o národních parcích měl řádnou péči o včasnou výsadbu na holinách přímo ukládat.

Reklama