Reklama
 
Blog | Václav Bouda

Shodne se Hnutí Duha se šumavskými obcemi?

Neuvěřitelné. Ředitel NP Šumava dělá vše pro to, aby zákon o ochraně přírody a krajiny v Parlamentu neprošel. Je to jen lidská hloupost, záměr, finta, anebo snad spiknutí?

Úvodem známá fakta, která uvádějí i nejnovější stránky NPŠ. Na Šumavě v minulosti původní (přirozené) zastoupení smrku bylo jen asi 30 až 40procent a to smrk v nejvyšších polohách (dnes bezzásahových) převládal. Na čtyřiceti procentech ploch NP proti smrku převládal buk s jedlí a příměsí klenu, jilmu a tisu. Na další třetině ploch přimísené dřeviny zejména buk a jedle tvořily asi 40 procent.

Uplynulou neděli ale v televizním Nedej se plus http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/215562248410025-sumava-klid-pred-bouri/ vykládal ředitel parku, jak nesmyslné je sázet buk  (potažmo jedli) na plochy, kam dříve nikdy nepronikly. Za nesmysl prohlásil i rekonstrukci ploch ve prospěch smíšených porostů. Zjevně účelová argumentace měla evidentně podpořit jeho kontroverzní prohlášení, že on do budoucnosti hodlá Šumavu ponechat samoobnově. Přitom ale jako zakládající člen vedení musí vědět, jaké zastoupení obou dřevin původně na Šumavě bylo. Nepochybně také ví, že smrk v současném vysokém procentu je tam jen proto, že ho naši předci uměle vysázeli ve snaze po co nejvyšším zisku. Co je ale ještě důležitější. Pokud tyto plochy pan ředitel samoobnově skutečně ponechá, nic jiného, než opět nestabilní smrčina na nich nevyroste a v budoucnu ji znovu budou ohrožovat kalamity.

Ve zmíněném pořadu se k návrhu zákona vyjadřoval i starosta Modravy. Nezaujatý posluchač musel slyšet, že jeho argumentace byla účelová, podobně, jako ředitele Hubeného. Jenže starosta Schubert je jen zatvrzelým bojovníkem proti novele. Hubený však její odpůrce přímo vyzbrojuje argumenty. Lze se pak divit jejich obavám, že park pod jeho vedením bude směrem ke kalamitám lesy dál destabilizovat?

Nakonec i Hnutí Duha – dlouhodobý zastánce Hubeného – se prostřednictvím Jaromíra Bláhy v pořadu postavilo za názor, že je třeba přírodě v nižších polohách pomoci smíšené porosty vytvářet. Zdá se tedy, že i když panuje neshoda na procentu bezzásahovosti, na nutnosti péče o smíšené porosty by mohli lesníci, starostové i ekologové najít v navrhovaném zákonu společnou řeč.

Já, jako příznivec vládního návrhu, jsem před jmenováním Hubeného ředitelem v jednom z předchozích blogů varoval. Jsem přesvědčen, že ministerstvo tím prosazení svého návrhu zákona přímo torpéduje. Ze zákulisí vedení parku totiž vím, že Hubený dál hodlá těžit a nezalesňovat. Nedělá nic zásadního, aby omezil přemnoženou populaci jelení zvěře, která je jedním z činitelů obtížné obnovy jedle a buku. A, jak i v pořadu řekl, je proti doplňování chybějících druhů dřevin. Navíc je zjevné, že nevěnuje ani náležitou péči původnímu šumavskému genofondu, ba dokonce je schopen už dříve v parku vypěstované sazenice prodávat.

Ptám se tedy sám sebe. Jsou postoje Hubeného jen vyjádřením jeho nedůvtipnosti či nekriticky ideologického postoje? Nebo ho někdo do této role záměrně postrkuje? Smutnou realitou je, že ve vedení parku je zjevně kůlem v plotě a pro smích mezi „kolegy“, jejichž cílem nikdy park podle vzoru bavorských sousedů nebyl. Jeho manažerský naivismus je jen dalším důvodem, proč škodí parku i zastáncům chystaného zákona.

A závěrem ohlédnutí na oficiální informace samotného NPŠ:

Smrk v parku roste na více než 81 procentech ploch, jedle nejvýše na 1,5 a buk na necelých 5 procentech. Jak se tedy mají původní dřeviny přirozenou cestou samoobnovovat a smrkové monokultury přeměňovat na ekologicky stabilní lesy smíšené? Vždyť smrk v nižších polohách samovolně a dominantně vytváří ekologicky nestabilní smrkové porosty náchylné ke kalamitám větrným, kůrovcovým a dalším.

Hubeného tvrzení, že výsadba není efektivní, je rovněž nesmysl. Vždyť většina současných lesů na Šumavě i v Evropě vznikla po umělých výsadbách a příkladů úspěšné výsadby z nedávné doby je dost. Bohužel nezbývá, než opakovat, že Hubený i v nižších polohách dává přednost přirozené obnově smrku, nedostatečně sází listnáče a jedle a zanedbává jejich podsadby pod porosty. Jeho současný přístup k šumavské jedli likviduje genofond této dřeviny, která zejména v mládí musí vyrůstat pod ochranou mateřského porostu ve stínu, či polostínu. To je důvod, proč se musí na většině území NP (kde chybí) dosazovat uměle. To také od vzniku parku nařizovaly všechny plány péče a také v sousedních hospodářských lesích je návrat jedle umělou sadbou a podpora přirozené obnovy nařízena. Poslední plány péče z roku 2010 nařizovaly, aby dalších 30 let na všech stanovištích původního výskytu plocha obnovené jedle ročně dosahovala 160 – 200 ha. Buk by takto měl dosahovat 250 – 300 ha. A skutečnost?

V roce 2010 ředitel Krejčí například vysázel 560 tisíc listnatých sazenic a podsadbou obnovil 51 ha porostů. Lze to pochopit, protože na krku měl ještě následky kalamity. Hubený ale zcela po „vzoru“ Stráského a Mánka nechal loni vysázet jen 185 tisíc sazenic a obnovit necelých 12 ha. Smutné, nebo snad trestuhodné? Všichni tři poslední ředitelé evidentně kašlali na platné plány péče. Ptám se tedy: Neměli by za to být hnáni k odpovědnosti? Anebo jsou plány péče pro srandu králíkům? A neznamená to také, že všichni tři šéfové místním obyvatelům likvidovali pracovní příležitosti? Kde je nějaká odpovědnost?

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama