Reklama
 
Blog | Václav Bouda

Ptačí apríl šumavsko-gibsový

     Nevybíravý policejní zásah kvůli občanské blokádě, která v r. 2011 bránila kácení vzácného horského lesa na Ptačím potoce v srdci šumavského parku, byl plně oprávněný.

    

 

 

     Informaci oznámil ministr vnitra Milan Chovanec, který také komentoval závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která zásah prošetřovala. Ministr dále vysvětlil, proč Krajský soud v Plzni dospěl k názoru zcela opačnému. Ten totiž naznal, že policejní zákrok byl protiprávní. Podobně, jako nezákonné bylo podle něj i kácení. Podle Chovance soud vycházel ze zcela nepravdivých informací.

     Zásahová jednotka totiž podle ministra nezasahovala proti občanským iniciativám, ale právě naopak, na jejich ochranu. Policisté se prý ocitli v téměř neřešitelné situaci, protože aktivisté odmítali dobrovolně opustit nebezpečné území. Tam jim v důsledku kácení stromů hrozilo vážné nebezpečí a tak policisté neváhali riskovat vlastní životy, aby je zachránili. Podle Chovance se sice mohlo stát, že při náročném zásahu sem tam aktivisté utrpěli menší zdravotní újmu, ale ta prý byla proti hrozící ztrátě životů pouhou prkotinou…

Tolik můj opožděný aprílový vtip.

Reklama

     Na druhé straně je pravda, že můj primitivní fórek se zrodil na základě důvěrných informací, podle nichž není vyloučená možnost, že k podobně nesmyslnému závěru šetření GIBSu směřuje.         

     Protože jsem osobně řadu poctivých policistů poznal, mám obecně k policii a její práci uznání. Opět ale z policejní praxe ještě z dob ministra Grosse vím, že ne vždy si policista může dovolit postupovat v souladu se svým přesvědčením nebo svědomím.

     Pana Chovance si na základě vlastních ale i všeobecně známých informací nevážím a považuji za tragické, když se člověk, známý jako nepotrestaná „vysokoškolská rychlokvaška“ nebo „zrádce zrádců“, dostane k moci. Podle mne, v případě Ptačího potoka ministr (v rámci své pečlivě pěstované image a rovněž jako osvědčený podporovatel nesmyslných a naštěstí již zamítnutých zákonů o NPŠ) může mít roupy se aktivně na šetření GIBSu angažovat. To bych si rozhodně nepřál. Rád bych, aby se přírodě nakloněná veřejnost, ombudsman, ČIŽP i ministerstvo životního prostředí (kteří se v minulosti na nezákonnosti tehdejších událostí v NPŠ shodli) měli v tomto směru na pozoru.