Reklama
 
Blog | Václav Bouda

Na Šumavě je holina, na tej holině travina

S mnohými nepravostmi, se kterými se návštěvník Šumavy setkává, si často může připadat jako v říši zlého lorda Voldemorta. Sotva totiž pozná, zda jsou důsledkem záměru národní park poškozovat, okrádat, nebo jsou projevem pouhé lidské hlouposti či lenosti. Nejsem příznivcem teorií spiknutí, ale někdy se opravdu těžko podobným vysvětlením ubránit.

Nedávno jsem se v parku setkal s pracovníky, kteří na velké holině stavěli oplocení, aby zabránili zvěři poškodit mladý porost. Na dotaz, komu patří pozemek, jsem slyšel jen ironické: „Vy jste už viděl, že by se park někde staral o přírodu?“ … Tak tohle si myslí Šumaváci o činnosti parku. Pozemky totiž nebyly státní, ale patřily jedné z obcí, která se na činnosti parku podílí.

1/ Před dvěma roky byly u turistické cesty z Filipovy Hutě k Ptačímu potoku k výsadbě připraveny kontejnery se sazenicemi buků a javorů, které se mohou sázet i v průběhu roku. Přítomní hajní na to říkali, že do místních mokřin může listnáče sázet jen naprostý negramot. Zvídavý turista zkusil, zda jsou sazenice v balíčcích zarostlé. Nebyly. Někdo jen prostokořenné sazenice, zasypal zeminou.  Kdo ví, že obalované sazenice jsou mnohonásobně dražší než prostokořenné a že buk i javor na mokřadu v téhle nadmořské výšce nepochybně zahyne, ví také, kolik peněz park vyhodil. Chtěl někdo „jen“ okrást park, dokázat jak je nefunkční, nebo rozhodoval negramot? A co na to hajný, který měl sázení na starosti?

2/Opakovaně ornitologové upozorňují vedení parku, že drátěné oplocenky, do kterých letící tetřev často narazí, jsou podle vědeckých studií smrtící. Získat tyčovinu na náhradu pletiva by snad pro park bylo o levnější.  Vedení ale žádné opatření dodnes nepodniklo. Nepatří snad tetřev k nejvzácnějším na Šumavě i v Evropě žijícím ptákům?

3/ Každou chvíli slyším od známých z vedení paku o trapných argumentech vedoucích funkcionářů. Tak třeba obrovské škody, které v minulých létech páchala na dvojnásobek přemnožená jelení zvěř, prý letos zázrakem zmizely. Jeden z členů vedení to tvrdí přesto, že výroční parkové zprávy každoročně hovoří o neúnosném poškozování sazenic i mladých stromků zvěří. O výrazně zpomaleném odrůstání, zhoršování zdravotního stavu smrkových i přimíšených dřevin, nebo jejich zániku. Počty jelenovitých ale park poslední roky nesnížil. Je tedy argument jen účelový nesmysl, který má park chránit před kritikou, nebo je to jen nevědomost „odborníků“?

4/ Jeden lumen v parku dokonce obhajuje masivní používání těžké techniky tvrzením, že přibližování s pomocí koní napáchá podobné škody a technika je přitom výkonnější.

5/ Právě masivní používání harvestorů a další těžké techniky mně léta irituje. Přitom jedním z důvodů milionových dotací státu do parku původně bylo přednostní využívání šetrných technologií. Úkolem hajného v minulosti bývalo, že pro těžbu označil kmeny, které je nutné z porostu odstranit (třeba napadené kůrovcem). Jeden přítel letos fotograficky zachytil nasazení harvestoru na Oblíku – jednom z hojně navštěvovaných vrcholů. Tam hajný zcela evidentně žádné stromy pro vytěžení neoznačil a manipulátor stroje si zkrátka do potřebného místa v porostu „dojel“. Vytěžil množství stromů, které mu stály v cestě (potřebuje na to minimálně 3 metry širokou „silnici“). Podle mne jsou takové postupy v národním parku trestuhodné. Málokoho to ale zřejmě zajímá, protože park zjevně peníze potřebuje.

6/ Nejvíc mě ale rozčiluje tvrzení, že se obnovování lesa na holinách v zásahových částech parku má ponechat výhradně na přírodě. Vím o místech, kde bych takový záměr okamžitě podepsal, protože tam dosud rostly žádoucí druhy (jedle, buk, javor, jeřáb,…) a ty se už přirozeně „postaraly“ o budoucí stabilní les. Jenže mnohem víc je ploch, kde dosud rostl jen smrk, jak nám to odkázali předkové. Stačí se podívat na holiny v blízkosti jezera Laka. Je naprosto zřejmé, že pokud tam něco poroste, bude to jen smrková monokultura, tedy opět les nežádoucí a nestabilní. Jenže uprostřed této holiny (za oplocenou) je plocha, která byla při prvotním vzniku holiny osázena jedlemi a listnáči a dnes může sloužit za zářný příklad, že by tam smíšený les výborně prospíval. Hajný tam totiž při vzniku holiny včasné vysázení vhodných dřevin nezanedbal. To na větší části holiny opomněli předchozí ředitelé parku a letos se pokouší zachránit současný ředitel. Je otázkou, zda se mu to po létech ještě podaří.

To je pár argumentů, proč je podle mne třeba, aby návštěvníci v budoucnosti mohli navštěvovat i dosud nepřístupná místa, dostali tam kvalitní výklad a veřejnost tak správně chápala problematiku Šumavy. To by měl nový zákon o národním parku umožnit.

Za důležité rovněž považuji, aby zákon parku ukládal více využívat opravdu šetrné lesnické technologie.

Zcela přednostně bych si ale přál, aby park musel holinu na lesních (zásahových) pozemcích zalesňovat urychleně, jako to povinně musí dělat v hospodářských lesích. Výjimky by musela schvalovat státní správa lesního hospodářství po souhlasu ochrany přírody.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama