Komentáře: Mánkův Náhradní Památník Šumavy je výsměchem IUCN

Od: Věra

Věra — Mon, 29 Oct 2012 16:06:30 +0000

Reakce na Lojr
Můj předchozí příspěvek je reakce na autora Lojr,který buď z neznalosti,nebo úmyslně popírá přirozenou obnovu v bezzásahovém území NP Šumava.Ještě k závěru Biomonitoringu,který konstatuje tak,jako v Bavorsku,že početnost přirozené obnovy je v acidofilních smrčinách dostatečná.Biomonitoring je prováděn na 1.111 biomonitoračních plochách,z nichž každá má výměru 500 metrů čtverečních.

Od: Věra

Věra — Mon, 29 Oct 2012 15:57:40 +0000

Přirozená obnova
Vážený pane,dovolte mi abych naprosto nesouhlasila s Vaším zcela laickým názorem na přirozenou obnovu v bezzásahovém území.Pokud se seznámíte s Biomonitoringem lesních ekosystémů NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji zpracovaných NP Šumava/garant Pavla Čížková/,pak zjistíte opak toho,co říkáte.Výsledky tohoto biomonitoringu jsou obdobné,jako v sousedním NP Bavorský les/nositelem Diplomu Rady Evropy o nějž český NP připravil právě pan Stráský a jeho nástupce Mánek/.Výsledek byl publikován v časopise Šumava a na stránkách NP Šumava.

Od: LOJR

LOJR — Wed, 24 Oct 2012 17:52:22 +0000

Ano, vy se skutečně o některých problémech
„nezmiňujete“. Kdybyste to totiž udělal, musel by se i naprostý laik zeptat, kde jste byl se svojí kritikou vedení parku (to šlo ovšem ještě o „zeleného“ Krejčího), když bylo uděleno více než 100 (!) výjimek ke kácení v 1. zoně. K žádné „přirozené obnově“ ve vyschlých místech nedochází – pokud nedojde k umělému zalesňování a ochraně vysazených stromků, tak je buď ožere vysoká, nebo uschnou, protože vysoce erodující půda (i to je důsledek usychání celých oblastí) vodu prakticky vůbec neudrží. Musím se smát – hlavním klackem na ředitele Žlábka bylo údajné příliš masivní kácení. Když se za Krejčího kácelo mnohem víc, byli melouni zticha jak pěny, včetně vás.

Od: autor

autor — Wed, 24 Oct 2012 09:03:53 +0000

Nepolemizuji
Vážený pane, možná jste si všiml, že se o některých problémech v podstatě nikde nezmiňuji ani ve svých minulých blozích. Nemluvím o tom, jaká má být výměra první zóny, ani o tom, že se první zóny nepodařilo vytvořit ideálně. Nediskutuji s odborníky, jsem jen novinář. Jistě ale nepochybujete, že Šumava i dnes představuje mnohem víc, než oblast s výskytem „čehosi“. A že si zaslouží podle toho i ochranu. A o tom přesně hovoří UICN. Víte, Šumavu miluju od svého mládí. Vím velmi dobře, jak dnes vypadá ten Váš „přirozený vývojismus“. To jsou někde nejkrásnější oblasti mladého lesa. Když se podíváte k sousedům, vidíte, že příroda dokáže divy a každý kategorický odsudek sama odkáže do správných mezí. Ano pravda je někde uprostřed. Ale jsem přesvědčen, že to, co rozpoutal na Šumavě jeden fanatický turista a druhý dřevařský lobbista, kráse a rozvoji Šumavy rozhodně nepřispěje. Už proto ne, že téměř za vším je nějaká lumpárna. A o tom, se snažím psát. Nechci aby se rozhodovalo tendenčně. V.B.

Od: Bedřich Hudzieczek

Bedřich Hudzieczek — Tue, 23 Oct 2012 21:20:41 +0000

Pravda je taková,
posílám adresu, prve mi ji nezobrazilo

Od: Bedřich Hudzieczek

Bedřich Hudzieczek — Tue, 23 Oct 2012 21:18:35 +0000

Pravda je taková,
že NP Šumava byl vyhlášen na příliš velké rozloze – např. Bavorský NP je asi třetinový – a v režimu, který naprosto neodpovídal stavu lesních porostů; lesy v NP jsou z drtivé většiny uměle vysazené. Cenné zbytky lesů jsou z přirozené obnovy cca z 2. pol. 18. stol. Přírodní biotopy nalezneme zejména na rašeliništích, která představují cca 20% rozlohy. Maximální rozloha bezzásahového území mohla v době vyhlášení NP představovat max. 25% celkové plochy (20% rašeliniště a 5% zachovalých, původním lesním společenstvům podobných, lesních porostů). Tím chci říci, že v II. kategorii nemá NP co dělat. Současný stav NP Šumava je výsledek děsivého experimentu, na kterém se ruku v ruce podíleli vědečtí pracovníci, kteří potřebovali ten II. stupeň, aby mohli provádět svoje výzkumy v „přírodním“ lesním biotopu společně s vyznavači „bezzásahismu“ a „přirozeného vývojismu“. Přitom nejvíce dřeva se v NPŠ vytěžilo za „zeleného“ ředitele Fr. Krejčího. Řádově více než za „dřevožrouta“ Ivana Žlábka